hw_8604e7284bc2f50a
Rozmístění ruských raket „Orešnik“ v Bělorusku.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo ověřené záběry hypersonického raketového systému středního doletu Orešnik (Líska), jak vstupuje do aktivní bojové služby na nezveřejněném místě v Bělorusku. Nezávislí analytici OSINT a satelitní snímky společnosti Planet Labs později identifikovali lokalitu jako bývalou leteckou základnu Krichev-6. Orešnik je systém schopný nést jaderné hlavice, o němž Rusko tvrdí, že letí rychlostí 10krát vyšší než rychlost zvuku, což jej teoreticky činí nemožným zachytit současnou evropskou protivzdušnou obranou. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko potvrdil, že v zemi bude umístěno až 10 systémů Orešnik. Toto rozmístění je poprvé od studené války, kdy Rusko umístilo balistické rakety schopné nést jaderné hlavice mimo své vlastní hranice, konkrétně se zaměřením na evropská hlavní města s drasticky zkrácenou dobou zásahu. Představitelé NATO tento krok označili za „zinscenované zastrašování“ navržené tak, aby otestovalo odhodlání východního křídla Aliance.
Skóre E/M/R/S
- EExistence0/4 · Nehodnoceno
- MZáměr0/4 · Nehodnoceno
- RVazba na ruského aktéra0/4 · Nehodnoceno
- SOdpovědnost ruského státu0/4 · Nehodnoceno
Fakta
Žádná fakta
Zdroje
-
- Role
- discovery_lead
- Datum
- 2025-12-30T18:45:43Z
The Russian Ministry of Defense released verified footage of the Oreshnik (Hazel) intermediate-range hypersonic missile system entering active combat duty at an undisclosed location in Belarus. Independent OSINT analysts and satellite imagery from Planet Labs later identified the site as the former Krichev-6 airbase. The Oreshnik is a nuclear-capable system that Russia claims travels at 10 times the speed of sound, making it theoretically impossible to intercept with current European air defenses. Belarusian President Alexander Lukashenko confirmed that up to 10 Oreshnik systems would be stationed in the country. This deployment marks the first time since the Cold War that Russia has stationed nuclear-capable ballistic missiles outside its own borders, specifically targeting European capitals with a drastically compressed strike time. NATO officials characterized the move as “choreographed intimidation” designed to test the resolve of the Alliance’s Eastern Flank.